nové hledání »

Asociace XDD02

Torilidetum japonicae Lohmeyer ex Görs et Müller 1969

Nitrofilní lemová vegetace s tořicí japonskou

Struktura a druhové složení. Asociace Torilidetum japonicae zahrnuje většinou dvouvrstevné porosty s převládající tořicí japonskou (Torilis japonica). Obdobné porosty může pravděpodobně tvořit i vzácná tořice rolní (T. arvensis). S větší pokryvností bývá dále zastoupena kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a kuklík městský (Geum urbanum). Ve společenstvu jsou hojné jednoleté nebo dvouleté nitrofilní druhy (např. Galeopsis tetrahit s. l., Galium aparine a Lapsana communis), ale také víceleté hemikryptofyty (např. Anthriscus sylvestris, Artemisia vulgaris, Ballota nigra, Cirsium vulgare a Lamium album) a trávy (např. Arrhenatherum elatius, Dactylis glomerata, Elytrigia repens, Poa palustris a P. trivialis). Porosty jsou většinou rozvolněné. Vyskytuje se v nich zpravidla 10–20 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti 10–25 m². Mechové patro se nevyvíjí.

Stanoviště. S porosty asociace Torilidetum japonicae se lze setkat na polostinných stanovištích podél cest, v příkopech, na mezích, hrázích rybníků, při okrajích pasek, křovin a lesních porostů, často zejména v lemech akátin a výsadeb borovice černé (Pinus nigra). Půdy jsou suché, ale i svěží, většinou středně těžké. Na více ruderalizovaných místech jsou obohaceny dusíkatými látkami.

Dynamika a management. Společenstvo se vyvíjí na narušovaných otevřených plochách, kde se díky občasným disturbancím udržuje i dlouhodobě. Na méně narušovaných a vlhkostně příznivějších místech jsou populace Torilis japonica postupně vytěsňovány konkurenčně silnějšími bylinami (např. Anthriscus sylvestris, Lamium album, Rubus idaeus a Urtica dioica), které během sukcese postupně převládají. Společenstvo je optimálně vyvinuto od června do srpna.

Variabilita. Společenstvo je floristicky značně heterogenní. V širším evropském kontextu jsou patrné postupné změny floristického složení od západu na východ, kdy ve společenstvu ubývají mezofilní druhy tříd Galio-Urticetea, Molinio-Arrhenatheretea a Querco-Fagetea a naopak se více uplatňují suchomilnější a teplomilnější druhy tříd Festuco-Brometea, Sedo-Scleranthetea a Trifolio-Geranietea (Mucina 1991). Ve střední Evropě se Torilidetum japonicae vyvíjí v poměrně úzkých lemech a je hojně dosycováno druhy okolní vegetace (Jarolímek et al. 1997). Na častěji narušovaných místech se více uplatňují jednoleté a dvouleté druhy, naopak na méně narušovaných plochách vzrůstá podíl trav a vytrvalých dvouděložných bylin. Variabilita společenstva však odráží zejména vlhkost stanovišť, podle které rozlišujeme dvě varianty.

Varianta Cirsium vulgare (XDD02a) se vyskytuje na sušších místech. Diagnostickými druhy jsou Artemisia vulgaris, Ballota nigra, Cirsium vulgare, Elytrigia repens a Poa palustris. Této variantě odpovídá subasociace T. j. carduetosum acanthoidis Jarolímek et al. 1997.

Varianta Lapsana communis (XDD02b) zahrnuje porosty na vlhčích půdách s výskytem druhů Aegopodium podagraria, Anthriscus sylvestris, Geranium robertianum, Heracleum sphondylium, Lapsana communis, Ranunculus repens, Rubus caesius a Taraxacum sect. Ruderalia. Obdobné mezofilní porosty byly popsány jako subasociace T. j. urticetosum dioicae Jarolímek et al. 1997.

Hospodářský význam a ohrožení. Společenstvo nemá hospodářský význam a není ohroženo.


Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací