nové hledání »

Asociace TFF01

Cerastietum Oberdorfer et Müller in Müller 1961

Bazifilní vegetace jarních efemér

Struktura a druhové složení. Cerastietum je teplomilné společenstvo jarních efemér na bázemi dobře zásobených, nejčastěji karbonátových půdách. Výrazné je zastoupení bazifilních jarních efemér (Alyssum alyssoides, Arabis auriculata, Cerastium pumilum s. l., Minuartia fastigiata, Saxifraga tridactylites, Veronica praecox aj.), častý je i výskyt sukulentů (např. Sedum album, S. acre a S. sexangulare) a geofytů (např. Allium flavum a Poa bulbosa). Z okolní vegetace do porostů v omezené míře zasahují vytrvalé hemikryptofyty. Příznačné jsou zejména nižší, trsnaté, růžicovité, poléhavé nebo plazivé druhy, např. úzkolisté kostřavy (Festuca spp.), Potentilla arenaria, Taraxacum sect. Erythrosperma, Thymus praecox a Veronica prostrata. Fenologické optimum této vegetace je v druhé polovině dubna, kdy kvete většina efemér. V té době se v porostech vyskytuje obvykle 15–30 druhů cévnatých rostlin na ploše 1–10 m². V červnu už jsou efeméry odumřelé a stanoviště má charakter různě velkých porostních mezer v okolních trávnících, rozeznatelných jen podle nápadně velké pokryvnosti nízkých mechů a lišejníků.

Stanoviště. Cerastietum je stanovištní obdobou acidofilní asociace Festuco-Veronicetum dillenii. Vyskytuje na mělkých a kamenitých vápnitých půdách vzniklých na tvrdých bazických horninách, nejčastěji na vápencích, vzácně i spilitech nebo diabasech. Je vázáno na komplexy teplomilné vegetace v údolích a na svazích kopců, kde zpravidla tvoří maloplošné porosty na disturbovaných místech v suchých trávnících svazů Alysso-Festucion pallentis, Bromo pannonici-Festucion pallentis a Festucion valesiacae.

Dynamika a management. I svou dynamikou se toto společenstvo podobá asociaci Festuco-Veronicetum dillenii. Na skalnatých stráních jde zčásti o typ přirozené vegetace, většina porostů se však utváří vlivem disturbancí, které je při pravidelném opakování stabilizují. Volné plošky kolonizované touto vegetací vznikají vlivem sešlapu a pastvy zvířat včetně divokých králíků, sešlapu na pěšinkách a vyhlídkách využívaných výletníky, případně po zániku travin při letním suchu. Teprve druhotně jsou takto vzniklé plošky stabilizovány účinkem jehlového ledu a eroze.

Variabilita. Byly rozlišeny dvě varianty odpovídající rozdílům v chemismu podkladu:

Varianta Arabis auriculata (TFF01a) se vyskytuje na vápencích a odpovídá typické skladbě společenstva s bazifilními druhy (např. Cerastium pumilum) a bez acidofytů.

Varianta Trifolium arvense (TFF01b) se vyskytuje na horninách s menším obsahem karbonátů nebo s povrchovým odvápněním, jako jsou vápnité slepence, spility a diabasy. Je charakterizována výskytem acidofilních terofytů (např. Rumex acetosella, Trifolium arvense a Veronica dillenii), geofytů (např. Gagea bohemica) a mechorostů (např. Racomitrium canescens). Tato varianta zahrnuje porosty přechodného charakteru k asociaci Festuco-Veronicetum dillenii. Snížený obsah karbonátů má půda vždy jen na velmi malých plochách o rozloze čtverečních centimetrů, a to hlavně při povrchu. To se projevuje společným výskytem bazifilních a acidofilních jednoletek. Naopak mezi robustními a hluboko kořenícími hemikryptofyty mají úplnou převahu bazifilní druhy nad acidofilními, protože v jejich velikostním měřítku už se ekologický efekt odvápnění ztrácí.

Hospodářský význam a ohrožení. Společenstvo nemá přímé hospodářské využití, je však útočistěm některých vzácných druhů vyšších rostlin (např. Arabis auriculata), játrovek (Mannia fragrans a Riccia spp.) a hub (např. Hygrophorus spp. a Thelephora caryophyllea). V současnosti je patrně mnohem vzácnější, než tomu bylo v dobách, kdy lokality suchých trávníků sloužily k pastvě dobytka. Přesto se nezdá být ohroženo, protože ostatní zdroje disturbancí přetrvávají.


Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací